Úvod > Statistiky > Konjunkturální průzkumy > Konjunkturální průzkum - Metodika

Vytisknout

Konjunkturální průzkum - Metodika


Konjunkturální průzkumy, indikátory důvěry - výhledy do budoucna

ČSÚ nezkoumá jen jevy minulé, ale snaží se postihnout i očekávaný vývoj v budoucnosti. Věci příští se dají odhadovat různě a ČSÚ se chce vyhnout jakémukoli „hádání z ruky“. Proto provádí tzv. konjunkturální (konjunkturní) průzkumy, při nichž se vybraných subjektů (podnikatelů, spotřebitelů) táže na jejich očekávání do budoucna.

Konjunkturální průzkumy prováděné v podnikové sféře jsou významným zdrojem informací v zemích s ekonomikou založenou na tržních vztazích, poskytují informace o očekávaných tendencích ve vývoji hlavních oblastí podnikové ekonomiky v nejbližší budoucnosti. Jsou významné především v tom, že postihují atmosféru v podnikatelském prostředí a poskytují informace s velkým časovým předstihem, čímž slouží k identifikaci bodů obratu v ekonomice a poskytují informace i za takové oblasti, které jsou obtížně postižitelné kvantitativními údaji. V tomto smyslu jsou již celá desetiletí organizovány a využívány v zemích s vyspělou tržní ekonomikou.
Konjunkturální průzkumy se opírají o názory podnikatelů, působících v oblasti zájmu (např. v průmyslu, stavebnictví, obchodě, ve vybraných službách) a vypovídají o výhledech do budoucna pomocí dílčích otázek (o výrobní či obchodní činnosti, poptávce, cenách, úvěrech atd.). Spotřebitelské průzkumy vypovídají o úmyslech spotřebitelů, zejména o sklonu k nákupům či spoření a o konkrétních záměrech pro nákup vybraných předmětů dlouhodobé spotřeby.
Společným rysem těchto průzkumů je to, že odpovědi nepodávají přímou kvantifikaci, ale budoucnost hodnotí pomocí obecnějších výrazů – např. lepší, stejný, horší.
Konjunkturální průzkumy využívají ke zjišťování názorů respondentů velmi jednoduché dotazníky, ve kterých se táží na poměrně blízkou budoucnost – měsíc, tři měsíce či půl roku dopředu. Dotazník je koncipován tak, aby ho management podniku mohl rychle a operativně vyplnit. Obsahuje otázky na očekávané a probíhající tendence - například podnikatel odpovídá v dotazníku na takto formulovanou otázku:

Očekávané zakázky (smlouvy) pro nejbližší 3 měsíce:
1. vzrostou 2. nezmění se 3. klesnou

Vyhodnocení výsledků je prováděno shrnutím odpovědí v jednotlivých variantách. Jednoznačným vyjádřením tendencí je konjunkturální saldo, což je rozdíl mezi odpověďmi zlepšení a zhoršení, vyjádřený v procentech. Čím vyšší je kladné saldo odpovědí, tím optimističtěji je možné hodnotit získanou odpověď.

ČSÚ vypočítává nejen indikátory důvěry mezi podnikateli a spotřebiteli zvlášť, ale vydává též Souhrnný indikátor důvěry (Indikátor ekonomického sentimentu), který určitým způsobem shrnuje podnikatelskou a spotřebitelskou důvěru. Někdy se uvedené indikátory nazývají „předstihové ukazatele“.

Vzhledem k tomu, že konjunkturální a spotřebitelské průzkumy jsou důležitou součástí informačního systému užívaného na úrovni Evropské unie pro monitorování ekonomických trendů, jsou zařazeny do priorit pro oblast makroekonomické statistiky. Otázky jsou harmonizovány s požadavky a doporučeními mezinárodních institucí (Evropská komise DG ECFIN, OECD) a výsledky průzkumů tvoří součást materiálů těchto institucí a jsou využívány pro mezinárodní srovnání.

Definice základních pojmů:

Souhrnný indikátor důvěry (Indikátor ekonomického sentimentu) je vážený průměr sezónně očištěných indikátorů důvěry v průmyslu, stavebnictví, v obchodě, ve vybraných odvětvích služeb a indikátoru spotřebitelské důvěry.

Souhrnný podnikatelský indikátor důvěry je vážený průměr sezónně očištěných indikátorů důvěry v průmyslu, stavebnictví, obchodě a ve vybraných odvětvích služeb.

Indikátor důvěry spotřebitelů je složen ze čtyř ukazatelů zjišťovaných agenturou GfK Praha (očekávaná finanční situace spotřebitele, očekávaná celková ekonomická situace, očekávaná celková nezaměstnanost (s opačným znaménkem) a očekávané úspory spotřebitele v příštích 12 měsících).

Souhrnný indikátor důvěry a podnikatelský indikátor důvěry jsou konstruovány na základě následujícího váhového systému: indikátoru důvěry v průmyslu je přiřazena váha 40 %, indikátoru ve stavebnictví a v obchodě po 5 %, indikátoru ve vybraných odvětvích služeb 30 % a indikátor důvěry spotřebitelů má v souhrnném indikátoru důvěry váhu 20 %. Indikátor důvěry ve službách vstupuje do souhrnného a podnikatelského indikátoru důvěry od května 2002 (počátek konjunkturálního šetření ve vybraných odvětvích služeb). Od ledna 2006 tvoří bázi bazických indexů průměr roku 2005. Časové řady jsou přepočítány a údaje jsou srovnatelné. Od května 2010 jsou výsledky v souladu s programem konjunkturálních průzkumů v EU zpracovávány a publikovány podle nové Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE (národní verze NACE Rev.2), která nahradila dříve používanou klasifikaci OKEČ (národní verze NACE Rev.1.1). Změny se týkají všech časových řad s výjimkou indikátoru spotřebitelské důvěry. Vyčerpávající informace o zavedení této klasifikace včetně převodníků jsou k dispozici na http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_(cz_nace).

Odvětvové indikátory důvěry jsou konstruovány jako průměry sezónně očištěných vážených konjunkturálních sald, přičemž konjunkturální saldo je rozdíl mezi odpověďmi ve variantách růst (+) a pokles (-) vyjádřený v %.

  • Indikátor důvěry v průmyslu je průměr sezónně očištěných sald tří ukazatelů (hodnocení celkové poptávky, zásoby hotových výrobků s opačným znaménkem a očekávaný vývoj výrobní činnosti),
  • indikátor důvěry ve stavebnictví je průměr dvou ukazatelů (hodnocení celkové poptávky a očekávaný vývoj zaměstnanosti),
  • indikátor důvěry v obchodě je průměr tří ukazatelů (hodnocení ekonomické situace, hodnocení současného stavu zásob s opačným znaménkem a očekávaný vývoj ekonomické situace),
  • indikátor důvěry ve vybraných odvětvích služeb je průměr tří ukazatelů (hodnocení ekonomické situace, hodnocení poptávky a očekávaná poptávka).

Uvedené údaje jsou zpracovány váženě: v průmyslu, v obchodě a ve službách jsou vahami tržby, ve stavebnictví stavební produkce. Pro hodnocení ukazatelů z oblasti zaměstnanosti je jako váha použitý průměrný evidenční počet zaměstnanců.

Zdroji dat konjunkturálních a spotřebitelských průzkumů jsou přímá zjišťování ČSÚ v podnikové sféře a průzkum u spotřebitelů prováděný GfK Praha. Konjunkturální i spotřebitelské průzkumy jsou prováděny s měsíční periodicitou, některé otázky se čtvrtletní a pololetní periodicitou.

Co a jak ČSÚ o konjunkturálních průzkumech publikuje?

Veškeré informace ČSÚ o konjunkturálních průzkumech najdete na internetových stránkách www.czso.cz, pokud v rubrice "Ekonomika" zvolíte odkaz Konjunkturální průzkumy.
ČSÚ zveřejňuje pravidelně každý měsíc Rychlou informaci o vývoji podnikatelského, spotřebitelského i souhrnného indikátoru důvěry, s nejnovějšími čísly. První odhady jsou současně definitivní - tzn. běžné revize se neprovádějí (viz Politika revizí). Vydává též podrobné publikace, např. 1201 Konjunkturální průzkum v podnicích průmyslových, stavebních, obchodních a ve vybraných odvětví služeb.

Kromě toho se výsledky konjunkturálních průzkumů ještě zveřejňují:

- formou tabulek odesílaných EC DG ECFIN a OECD
- v Aktualitách ČSÚ
- v delších časových řadách
- prostřednictvím Informačního servisu ČSÚ