Úvod > Statistiky > Zahraniční obchod se zbožím podle pohybu zboží (přeshraniční statistika) > Zahraniční obchod (přeshraniční pojetí) - Metodika

Vytisknout

Zahraniční obchod (přeshraniční pojetí) - Metodika


Často kladené otázky

Odlišnosti statistiky zahraničního obchodu podle přechodu zboží přes hranice (přeshraniční pojetí) a podle změny vlastnictví (národní pojetí):

V mezinárodním obchodě existují dva hlavní přístupy ke zbožovým transakcím. První z nich je založen na principu přechodu zboží přes hranice a je v souladu s tzv. tradiční statistikou zahraničního obchodu. Vývozem z České republiky (ČR) se zde rozumí fyzické překročení zboží přes hranice ČR do zahraničí. Dovozem je naopak moment překročení zboží hranice České republiky ze zahraničí. Do vývozu a dovozu jsou tak započítávány i transakce nerezidentů na území ČR na rozdíl od národního pojetí zahraničního obchodu (více viz Metodika zahraničního obchodu se zbožím v národním pojetí). Tato statistika vypovídá výhradně o fyzickém pohybu zboží přes hranice, bez ohledu na to, zda dochází k obchodu mezi českými a zahraničními subjekty. Ekonomické subjekty totiž často potřebují informace také o skutečném přechodu zboží přes hranice dané země, tedy o celkovém vývozu a dovozu země bez ohledu na změnu vlastnictví. Tyto údaje jsou mezinárodně srovnatelné a mohou sloužit jako ukazatel vývoje hodnoty obchodu.

Naproti tomu druhý přístup je založen na změně vlastnictví a je tak konzistentní s platební bilancí a národními účty. Před vstupem do EU byl přechod zboží přes hranice dostatečnou aproximací změny vlastnictví, avšak globalizace v obchodě vedla k oddělení těchto dvou konceptů a tak také rozšířila rozsah transakcí, jelikož přechod přes hranice již není nutně následován změnou vlastnictví. Tato statistika je vhodným východiskem pro sestavování platební bilance dané země, neboť zachycuje zahraniční obchod podle finančních toků a více odpovídá pojetí platební bilance ČNB.

Důvodů pro zavedení obou výše zmíněných statistik je několik. Zejména vstup do EU a následné uvolnění obchodu ČR v rámci EU umožňovalo, že zboží i po překročení hranice ať již v dovozu, či vývozu, zůstávalo ve vlastnictví dovozce respektive vývozce nerezidenta (více viz Metodika zahraničního obchodu se zbožím v národním pojetí).

Zahraniční obchod se zbožím podle pohybu zboží (přeshraniční statistika)

1. Definice

Po vstupu České republiky do Evropské unie je zahraniční obchod České republiky souhrnem vnitrounijního obchodu (tj. obchodu se členskými státy EU) a obchodu se státy mimo EU.
Statistika zahraničního obchodu je založena na dvou systémech, a to na sběru dat systémem Intrastat, který sleduje pohyb zboží uvnitř Společenství (odeslání a přijetí zboží do/ze států EU), a na využití některých údajů z Jednotných správních dokumentů (JSD) pro Extrastat, který sleduje obchod s nečlenskými státy EU (vývoz a dovoz zboží do/ze států mimo EU).

Vývoz
Vývoz vyjadřuje hodnotu zboží odeslaného do zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se tak skládá z odeslání do států EU a vývozu do zemí mimo EU.

Dovoz
Dovoz vyjadřuje hodnotu zboží přijatého ze zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. Celkový dovoz se tak skládá z přijetí ze států EU a dovozu ze zemí mimo EU.

2. Legislativní rámec

Legislativně je statistika zahraničního obchodu upravena zejména následujícími právními předpisy Evropských společenství v platném znění:

- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 ze dne 31. března 2004 o statistice Společenství týkající se obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3330/1991 ve znění nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 222/2009 ze dne 11. března 2009
- Nařízení Komise (ES) č. 96/2010 ze dne 4. února 2010, kterým se provádí Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy, pokud jde o práh zjednodušení, obchod podle podnikových ukazatelů, zvláštní pohyby zboží a kódy povahy transakcí
- Nařízení Komise (ES) č. 1982/2004 ze dne 18. listopadu 2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 o statistice Společenství týkající se obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Komise (ES) č. 1901/2000 a (EHS) č. 3590/1992, ve znění pozdějších předpisů (Nařízení Komise (ES) č. 1915/2005, Nařízení Komise (EU) č. 91/2010 a Nařízení Komise (EU) č. 96/2010 a nařízení Komise (EU) č. 1093/2013
- Nařízení Komise (EU) č. 1093/2013 ze dne 4. listopadu 2013, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 a nařízení Komise (ES) č. 1982/2004, pokud jde o zjednodušení systému Intrastat a shromažďování informací pro Intrastat
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 ze dne 6. května 2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1172/1995, ve znění pozdějších předpisů
- Nařízení Komise (EU) č. 92/2010 ze dne 2. února 2010, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o výměny údajů mezi celními orgány a národními statistickými úřady, sestavování statistik a posuzování kvality
- Nařízení Komise (EU) č. 113/2010 ze dne 9. února 2010, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o rozsah obchodu, definici údajů, sestavování statistiky obchodu podle podnikových ukazatelů a fakturační měny a o zvláštní zboží a pohyby
- Nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 471/2009 o statistice zboží Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o klasifikaci zemí a území
- Nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex)
- Nařízení Rady (EHS) č. 2658/1987 ze dne 23. července 1987 o celní statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění
- Sdělení Komise č. 915/1998 – Vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře Evropského společenství
- Nařízení Komise (ES) č. 1001/2013 ze dne 4. října 2013, kterým se mění příloha I, nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku
- Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty

Dále je zjišťování údajů o zahraničním obchodě ČR upraveno těmito národními právními předpisy:

- Zákonem č. 13/1993 Sb., celním zákonem, ve znění pozdějších předpisů
- Zákonem č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky
- Zákonem č. 18/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souladu s přijetím zákona o Celní správě České republiky
- Vyhláškou Českého statistického úřadu a Ministerstva financí č. 201/2005 Sb. o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropského společenství, ve znění pozdějších předpisů
- Vyhláškou Ministerstva financí č. 421/2012 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona
- Zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
- Zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
- Zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

3. Mezinárodní srovnatelnost

Mezi rozhodující změny, které postupně sjednocují metodiku statistiky zahraničního obchodu ČR s praxí používanou v státech Evropské unie, patří zejména:
- zavedení Jednotné celní deklarace (od 1. května 2004 Jednotný správní doklad – dále jen JSD)
- zavedení Kombinované nomenklatury
- zavedení Intrastatu – statistického systému pro sledování pohybu zboží mezi členskými státy Evropské unie.

4. Rozsah údajů

Intrastat
Systém statistiky vnitrounijního obchodu, nazvaný Intrastat, sleduje zejména pohyb zboží Společenství mezi členskými státy Evropské unie. Za zboží Společenství se v souladu s ustanovením čl. 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (Celní kodex) považuje zboží úplně získané nebo vyrobené na území Společenství, zboží propuštěné do volného oběhu ze zemí a území, které nejsou součástí celního území a zboží vyrobené z takového zboží. Za určitých podmínek se do Intrastatu vykazuje i pohyb mezi členskými státy toho zboží, které se nachází v celním režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo přepracování pod celním dohledem, jde však o zcela ojedinělé případy. Do statistického systému Intrastatu se zahrnují údaje o zboží, bez ohledu na jeho původ i zemi obchodní.

Extrastat
Systém statistiky zahraničního obchodu se zeměmi, které nejsou členskými státy Evropské unie, se nazývá Extrastat a je založen na získávání údajů z celních prohlášení (Jednotných správních dokladů). Nezahrnují se do něj údaje o zboží umístěném do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, propuštěném do celního režimu uskladňování v celním skladu a celního režimu dočasného použití a také o zpět vyváženém zboží bezprostředně po některém z těchto celně schválených určení. Dále nejsou v Extrastatu vykazovány údaje o zboží propuštěném do celního režimu tranzitu.

Transakce zahrnované do statistiky

Statistika zahraničního obchodu zahrnuje údaje o všech obchodních operacích za úhradu bez ohledu na její způsob, včetně výměnných obchodů a například i obchodů prováděných na vládní účet. Jsou v ní vykazovány i obchody mezi podniky ve spojení, například podniky ve společném vlastnictví, údaje o zboží určeném na nejistý prodej (například o zboží umísťovaném do konsignačních, distribučních a podobných skladů), informace o zboží určeném ke zpracování dle smlouvy i k aktivnímu zušlechtění a o zboží vraceném po těchto transakcích. Zahrnuje také údaje o zboží určeném na finanční leasing.

Transakce nezahrnované do statistiky

Do statistiky zahraničního obchodu se nezahrnují informace o zboží propuštěném do celního režimu tranzitu a zboží ve zjednodušeném oběhu mezi členskými státy, údaje o zboží dočasně dopravovaném do nebo z tuzemska k provedení opravy nebo údržby a vraceném po opravě nebo údržbě (od 1. ledna 2005 jsou zahrnovány do statistiky zahraničního obchodu se službami). Dále neobsahuje údaje o zboží v celním režimu dočasného použití (zboží na veletrhy, výstavy, zkoušky apod.), zboží propuštěném do celního režimu volného oběhu z režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo z režimu přepracování pod celním dohledem. Není do ní promítán ani nezákonný obchod, operační leasing a jiná dočasná přijetí a odeslání zboží nespojená se změnou jeho vlastníka na dobu nepřesahující dva roky, údaje o překračování státních hranic měnového zlata, platebních prostředků, které jsou zákonnými platidly a cennými papíry, zboží podléhajícího diplomatické a podobné imunitě, zboží určeného pro první pomoc v oblastech zasažených živelnými pohromami a dalšího zboží, které je vyňato ze statistiky zahraničního obchodu na základě ustanovení nařízení Komise (ES) č. 1982/2004.

Do Intrastatu se dále nezahrnují jednotlivé obchodní operace realizované osobami, které nejsou zaregistrované k DPH. Povinnost vykazovat pro Intrastat nemají ani zpravodajské jednotky s roční hodnotou odeslání a přijetí pod osvobozujícím prahem 8 mil. shodně pro odeslání i přijetí, avšak jimi realizovaný obchod se do statistiky zahrnuje pomocí matematicko-statistických dopočtů (viz bod 6).

Vyčerpávající vymezení je uvedeno v právních předpisech upravujících statistiku zahraničního obchodu (viz bod 2).

5. Klasifikace

Údaje o zahraničním obchodě se sestavují a publikují v členění:
a) podle zbožových klasifikací - Kombinovaná nomenklatura, Harmonizovaný systém, Standardní mezinárodní klasifikace zboží (SITC), rev. 4, klasifikace produkce (CZ-CPA)
b) podle Geonomenklatury (klasifikace zemí s 2-místnými alfabetickými kódy)

6. Zdroje a zpracování dat

Intrastat
Zdrojem dat o odeslání a přijetí jsou výkazy pro Intrastat, jejichž sběr a prvotní kontrolu zajišťuje Celní správa České republiky (CSČR), další zpracování, kontrolu a následné zveřejnění zajišťuje Český statistický úřad (ČSÚ).
Součástí zpracování dat jsou i matematicko-statistické dopočty, kterými se kompenzuje ztráta informací v důsledku non-response a zavedení statistických prahů. Pro dopočty non-response byla na základě testování vybrána metoda meziměsíčního indexu v kombinaci s metodou meziročního indexu. Dopočítávají se tak údaje za jednotlivé chybějící firmy a využívají se při tom data o jejich obchodě v minulých obdobích. Při dopočtu hodnoty obchodu realizovaného podniky pod osvobozujícím prahem se rovněž vychází z údajů vykázaných v přiznáních k dani z přidané hodnoty, které se také indexují.

Extrastat
Zdrojem dat o vývozu a dovozu jsou údaje získávané pro statistické účely z JSD. Sběr dat a prvotní kontrolu zajišťuje CSČR, další zpracování, kontrolu a následné zveřejnění zajišťuje ČSÚ.

Sběr dat je ukončen vždy 20. pracovní den a údaje o celkovém zahraničním obchodě jsou publikovány 37. kalendářní den po skončení referenčního měsíce. Výkazy Intrastat se do zpracování zahrnují podle vyznačeného sledovaného období. Údaje z JSD se zahrnují vždy do příslušného měsíce podle data přijetí. Při zveřejnění předběžných dat aktuálního měsíce se zároveň zpřesní tři měsíce předcházející. Definitivní údaje za celý rok ČSÚ publikuje v září následujícího roku.

7. Hodnota vývozu a dovozu

Statistická hodnota

Odeslání a vývoz do nečlenských států EU:
Základem statistické hodnoty odesílaného a vyváženého zboží je fakturovaná hodnota samotného zboží. Součástí statistické hodnoty jsou přímé obchodní náklady (zejména dopravné a pojistné), které vznikají v souvislosti s dopravou odesílaného a vyváženého zboží po území ČR bez ohledu na to, zda je hradí kupující nebo prodávající. Do statistické hodnoty se nezahrnují bankovní poplatky a náhrady spojené s odesláním a vývozem zboží ani daně a dávky spojené s vývozem.

Přijetí a dovoz z nečlenských států EU:
Základem statistické hodnoty přijímaného a dováženého zboží je fakturovaná hodnota samotného zboží. Statistická hodnota zahrnuje pouze přímé obchodní náklady spojené s dopravou přijímaného a dováženého zboží mimo území ČR bez ohledu na to, zda je hradí kupující nebo prodávající. Statistická hodnota neobsahuje bankovní náhrady spojené s přijetím a dovozem zboží ani daně a dávky spojené s dovozem.

Přepočet hodnoty vyjádřené v zahraniční měně na národní měnu

Hodnota zahraničního obchodu se sleduje v národní měně. Pro přepočet hodnot v cizí měně na koruny české se používá kurz určený v souladu s ustanovením článků 169-171 nařízení Komise (EHS) č. 2454/1993, který je zveřejňován na internetových stránkách CSČR (http://www.celnisprava.cz/cz/aplikace/Stranky/kurzy.aspx)

Publikování dat v cizí měně

Údaje zahraničního obchodu publikované v cizí měně (EUR, USD) jsou přepočteny z korunových hodnot na základě průměrného měsíčního devizového kurzu vyhlášeného ČNB.




Zahraniční obchod

Období: červenec 2014
Meziroční
růst (pokles), v %:
Vývoz: 18,3
Dovoz: 16,1
Datum zveřejnění: 08.09.2014

Vyhledávání