Krajské srovnání podle materiálu nosných zdí je značně ovlivněno druhovou skladbou obydleného domovního fondu (rodinné versus bytové domy) i obdobím jeho hlavní výstavby. Zcela specifické postavení zaujímá Hlavní město Praha, v němž se k 26. 3. 2021 nacházel nejvyšší podíl obydlených domů ze stěnových panelů (11,6 %) mezi kraji a naopak relativně nejméně obydlených domů z kamene, cihel a tvárnic (81,4 %), ze dřeva (0,9 %) i z nepálených cihel (0,1 %). Kámen, cihly a tvárnice byly nejrozšířenějším materiálem v kraji Vysočina (93,4 %), dřevostavby se relativně nejvíce vyskytovaly v Libereckém kraji (4,0 %) a obydlené domy z nepálených cihel v Olomouckém kraji (5,2 %).
S velkým odstupem nejvyšší podíl obydlených domů s připojením na kanalizační síť byl v Hlavním městě Praze (93,4 %). Na opačném konci žebříčku byly Moravskoslezský a Liberec-ký kraj, v nichž měla přípoj na kanalizaci méně než polovina tamních obydlených domů, u nichž se podařilo způsob odvádění odpadních vod zjistit. Moravskoslezský kraj byl jediným krajem v Česku, kde se při Sčítání 2021 nacházelo více obydlených domů vybavených žumpou či jím-kou (47,9 %) než připojených na veřejnou kanalizaci (46,4 %). Vlastní čističkou odpadních vod disponovaly relativně nejčastěji domy v Libereckém (8,7 %) a Královéhradeckém kraji (7,1 %). Pozitivním zjištěním je fakt, že podíl domů bez kanalizace a jímky tvořil ve všech krajích méně než 1 % všech obydlených domů se zjištěným způsobem odvádění odpadních vod.
Vybavenost obydlených domů výtahem v jednotlivých krajích velmi úzce souvisí s druhovou skladbou domovního fondu. Jednoznačně nejvyšší počet i podíl obydlených domů vybave-ných výtahem byl proto v Hlavním městě Praze (17,5 %) s nadprůměrným zastoupením byto-vých domů. Podle Sčítání 2021 se zde nacházelo 28,8 % všech obydlených domů s výtahem v Česku. Vyšší úroveň vybavenosti výtahem zaznamenal ještě Karlovarský (4,7 %) a Ústecký kraj (4,6 %). Naproti tomu ve Středočeském kraji s výraznou převahou rodinných domů bylo výtahem vybaveno jen 1,1 % všech obydlených domů, u nichž se podařilo tento údaj zjistit.
Krajské srovnání podle počtu nadzemních podlaží je značně ovlivněno druhovou skladbou obydleného domovního fondu (rodinné versus bytové domy). Výjimečné postavení proto kvůli nadprůměrnému zastoupení bytových domů zaujímá Hlavní město Praha, kde se v roce 2021 vyskytoval ze všech krajů zdaleka nejnižší podíl jednopodlažních (12,9 %) i dvoupodlažních (43,6 %) obydlených domů, ale naopak relativně nejvíce domů se třemi a více podlažími (43,5 %). Obydlené domy se dvěma podlažími se relativně nejčastěji nacházely v Libereckém kraji (63,1 %). Jednopodlažní domy byly s podílem 44,5 % nejrozšířenější v Jihomoravském kraji, který měl zato druhé nejnižší zastoupení dvoupodlažních (45,5 %) obydlených domů.
v roce 1991 a 2001 trvale obydlené domy, v roce 2011 a 2021 obvykle obydlené domy
Česká republika
|
Rok sčítání |
Obydlené |
z toho podle technické vybavenosti |
||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
plyn |
v tom |
vodovod |
v tom |
|||||
| z veřejné sítě | z domovního (lokálního) zásobníku |
pouze z veřejné sítě |
pouze ze soukromého zdroje |
z veřejné sítě i soukromého zdroje |
||||
|
1991 |
1 597 076 | 390 158 | 390 158 | . | 1 528 170 | 1 076 060 | 452 110 | . |
|
2001 |
1 630 705 | 923 209 | 900 074 | 23 135 | 1 594 745 | 1 252 909 | 341 836 | . |
|
2011 |
1 800 075 | 1 088 475 | 1 060 358 | 28 117 | 1 656 010 | 1 396 497 | 259 513 | . |
|
2021 |
1 952 668 | 1 279 446 | 1 256 726 | 22 720 | 1 911 566 | 1 573 089 | 208 533 | 129 944 |
Podíl obydlených domů se zavedeným plynem se mezi kraji pohyboval v rozmezí od 47,1 % v Jihočeském kraji po 88,5 % v Hlavním městě Praze. Výrazně podprůměrných hodnot dosáhl také v Libereckém (50,5 %), Královéhradeckém (54,3 %) a Středočeském kraji (55,0 %), zatímco druhý nejvyšší podíl obydlených domů s připojením na plyn byl zaznamenán v Jihomoravském kraji (84,6 %). Podíl obydlených domů se zavedeným plynem z veřejné sítě byl v jednotlivých krajích velice podobný a nejvyšších 88,1 % dosáhl opět v Hlavním městě Praze a nejnižších 45,4 % v Jihočeském kraji. V žádném kraji nebyl podíl obydlených domů se zavedeným vodovodem nižší než 99,5 %. Podíl obydlených domů se zavedeným vodovodem z veřejné sítě se pohyboval mezi 71,2 % v Plzeňském kraji a 95,7 % v Hlavním městě Praze. Soukromý zdroj vody byl nejčastěji využíván u obydlených domů v Plzeňském kraji (20,6 %), naopak nejméně častý byl u obydlených domů v Hlavním městě Praze (0,8 %). Nejvíce obydlených domů se zavedeným vodovodem z veřejné sítě i ze soukromého zdroje se nacházelo ve Středočeském a Olomouckém kraji (shodně 9,7 %). Tento podíl byl naproti tomu nejnižší v Karlovarském kraji (2,7 %).
Stát, Region soudržnosti, Kraj, Okres, Správní obvod obce s rozšířenou působností, Správní obvod hl. m. Prahy, Obec, Městská část (městský obvod) územně členěných statutárních měst
- Nad mapou lze vybírat z nabídky Ukazatel.
Tip: Pro rychlou změnu v aktivní nabídce lze využít i šipek na klávesnici. - Barevná stupnice pod mapou zobrazuje minimum, maximum a medián hodnot (případně "0").
Tip: Posunutím koncových značek na stupnici lze filtrovat zobrazení dat. - Aktuální mapu (případně data) lze exportovat pomocí nabídky
v pravém rohu nad mapou. - Seznam všech ukazatelů včetně jejich definic a všechny údaje pro všechny ukazatele lze stáhnout do CSV pomocí tlačítek pod mapou.
